May - 27 - Sunday

Jeho Bůh ustanovil za prostředek smíření skrze víru v jeho krev…, aby ukázal svou spravedlnost v nynějším čase, takže sám je spravedlivý a ospravedlňuje toho, kdo žije z víry Ježíšovy.


Římanům 3,25.26

Myšlenky k Listu Římanům

Bůh dal svého vlastního Syna jako smíření za hříchy ztracených lidí. Smíření skrze Ježíšovu krev bylo bezpodmínečně nutné, jestliže Bůh měl odpustit hříchy a zároveň se prokázat jako spravedlivý. Zákon totiž žádá: „… ať spravedlivého prohlásí za spravedlivého a ničemu prohlásí vinným.“ (5. Mojžíšova 25,1) – Zde ale Bůh sám prohlašuje provinilé hříšníky za spravedlivé! 

To je možné jen proto, že v Kristově smírčí smrti byla s konečnou platností vyřešena každá otázka, kterou hřích člověka vyvolal. Kristovou smrtí byly nároky Boží spravedlnosti vzhledem k hříchu dokonale splněny. Viny všech, kdo uvěří v Krista, ležely na Něm. On za ně nesl trest. 

Celý dluh je zaplacen. Proto se Bůh prokazuje nejen jako milostivý, nýbrž jako spravedlivý, když provinilým hříšníkům odpouští a prohlašuje je za spravedlivé. 

Bůh nejedná v rozporu se svou spravedlností, nýbrž v úplném souhlasu s ní, když hřích netrestá dvakrát. Protože Kristus učinil smíření, je to dokonce požadavek Boží spravedlnosti, aby byli ospravedlněni všichni, pro něž bylo smíření vykonáno. 

A kdo to je? To jsou všichni, kteří svou vinu už neskrývají, nýbrž ji otevřeně před Bohem vyznávají. Už nedůvěřují v něco, co sami vykonají, a ve vlastní spravedlnost, nýbrž věří v Ježíše Krista. – To jsou šťastní lidé!