April - 23 - Sunday

V něm se zjevuje Boží spravedlnost z víry k víře, jak je napsáno: ‚Spravedlivý z víry bude živ.‘
Římanům 1:17

Myšlenky k Listu Římanům

 Boží spravedlnost se zjevuje; a hříšní, ztracení lidé zůstávají naživu! Ano, jsou dokonce nazváni spravedliví! – Jak to může být?

Bůh zjevuje svoji spravedlnost v evangeliu, v dobrém poselství, které zároveň mluví o Jeho lásce. Jeho spravedlnost a Jeho láska jsou ve vzájemném souladu. Na základě Ježíšovy smírčí smrti mohou hříšníkům nabízet záchranu a ospravedlnění z volné milosti. Zde to je jen naznačeno. V dalším průběhu Listu Římanům to apoštol ještě podrobně vysvětlí.

Člověk nemá vlastní spravedlnost, v níž by mohl před Bohem obstát. A spravedlivý Bůh musí každou nespravedlnost potrestat. Avšak v evangeliu je zjevena Boží spravedlnost. Bůh má spravedlnost, která je Jemu vlastní a On ji v evangeliu nabízí člověku.

Boží spravedlnost je možné dosáhnout jen skrze víru – „z víry“, tedy na základě víry, ne na základě skutků, jak to žádal Mojžíšův zákon od izraelského lidu. Každá vlastní zásluha je vyloučena: „Neboť jste zachráněni milostí skrze víru; a ta záchrana není z vás – je to, Boží dar; není na základě skutků, aby se nikdo nechlubil.“ (Efeským 2,8.9)

Zjevení Boží spravedlnosti v evangeliu se děje „k víře“, neboť platí jen věřícímu (Římanům 3,22). A nemusíme po ní snažně pátrat a hledat ji nejprve v náboženstvích a filozofiích, nýbrž musíme v „poslušnosti víry“ přijmout to, co Bůh zjevil.